1:14:01
Mohl jsem být ve svém snaení
tvrdohlavì neústupný.
1:14:04
A chtìl si poèínat podle svého uváení.
1:14:08
Ale okolnosti mi v tìchto dnech opravdu nepøály.
1:14:18
Vybral jsem si místo a vyrazil,
"Dobøe, dostanu se tam za 20 minut".
1:14:23
Jakmile jsem se rozhodl pøekonat
tu vzdálenost bìhem 20-ceti minut,
1:14:27
musel jsem to zatracenì zvládnout.
1:14:32
A to mì mìlo podpoøit, protoe jakmile
jsem pøekonal polovinu vzdálesnosti,
1:14:35
vytrpìl jsem tolik bolesti,
1:14:37
e jsem nemohl ani jen pomyslet
na to, znovu vstát a spadnout,
1:14:40
a pohledem k cíli jsem si pomyslel,
"Musím to dokázat".
1:14:54
A kdy jsem trochu déle leel,
zaèalo mi vrtat hlavou,
1:14:57
"ne, musí to zvládnout. U ti zbývá
jenom 10 minut, jen 10 minut!"
1:15:03
Zdálo se, jako by mé druhé já
velmi pragmaticky øíkalo,
1:15:08
"Musí udìlal to a to, jestlie
se chce dostat a tam".
1:15:27
"Honem, pohni sebou, nepøestávej".
1:15:37
"Dobøe, postav se a znova"
1:15:45
Znìlo to tak naléhavì a tak jasnì.
1:15:50
Bylo to jako nìjaký hlas, nebo èást mì
samotného, øíkající co mám dìlat.
1:15:58
Nestarostlivý hlas. Bez soucitu,