:36:01
Na zaèátku...
:36:03
se ocitla v novém a prázdném místì.
:36:08
A vechno bylo bílé...
:36:09
a rohy se tak trochu loupaly
a koberec byl k nièemu...
:36:13
ale bylo to dobré místo.
:36:15
Tak se posadila doprostøed
a vidìla èistou bílou plochu nicoty.
:36:21
Pøidrela si u oblièeje talisman.
:36:24
A v talismanu se odrazilo mìsto
ztracených horizontù...
:36:28
a velké a ohromné pøíbìhy.
:36:31
A tak jak se to odrazilo v talismanu,
:36:34
tak se to objevilo v nicotì.
:36:36
A kdy u nebylo místo,
:36:38
tak se obrátila a pokraèovala na druhé stranì.
:36:42
A tak byla nicota zaplnìna
od rohu k rohu z obou stran.
:36:47
Mìsto vepøedu a vzadu.
:36:49
Mìsto svìtla a stínù.
:36:52
Pak odpoèívala ve své posteli
a snila o svém díle...
:36:57
a ivotech, které ho obývají.
:37:00
A ve dnech které následovaly...
:37:02
se objevovala nová nicota
a nová svìtla a nové stíny.
:37:05
Talisman uloila pod znak královny...
:37:09
aby ukázala mìstu e ví,
e své dílo nikdy nedokonèí ...
:37:12
protoe mìsto bylo jejím ivotem a snem...
:37:17
a e bude ít navdy.
:37:19
Dìkuji, myslím.
Ale nejsem si jistá, e jsem to vechno pochopila.
:37:23
A kdo ano?
Já urèitì ne.
:37:25
Ahoj, myslím e má nového kamaráda.
:37:28
"Opravdu uiteèná kniha."
:37:31
"Vzpomeò si na to, co øíkala tvá máma."
:37:36
"Proè se nepodívá ven z okna."
:37:38
Opravdu uiteèná? Jsou to naprosté nesmysly.
Mnì to spí zní jako opravdu zbyteèná.
:37:43
"Uloila ho pod znak královny."
:37:46
Je to jen odpad, e?
Nic to neznamená.
:37:49
Znak královny.
:37:54
Znak královny je slunce.
Byl po celé její lonici.
:37:58
Podívej na konec té malé ulice.
Tam musíme jít.