:22:02
Spousta zpìvaèek.
:22:05
- Jen zpìvaèek.
- Proè?
:22:07
Mnì se líbí zpìvaèky; kdy zpívá mu,
pøipadá mi, e tomu nìco chybí.
:22:11
Vánì? To je zvlátní.
:22:16
- Kdo to je?
- Gigliola Cinquetiová. Je to Italka.
:22:21
Hodí se dobøe k téhle krajinì.
Nemyslí?
:22:36
- Kolik má ty dìtí?
- Nemám dìti.
:22:40
Ale øíkals nìco o tom, e uèí
své dìti tancovat.
:22:43
Ne. Chtìl jsem øíct dìti, které uèím.
Pracuji v instituci, která
:22:47
pomáhá dìtem emigrantù,
ví, tureckých a dalích.
:22:50
Pomáháme jim ve tøídách. Èteme s nimi.
- Myslím, e si s nimi nevydìlá moc penìz.
:22:54
- To vypadá, jako bys poslouchal mé rodièe.
- Proè? Co si myslí?
:22:58
- Mùj otec chce, abych pracoval v jeho firmì.
- Chápu.
:23:04
Èeká, e se jednoho dne pøipojíme
k rodinému podniku.
:23:07
Ale Pia nás opustila a já jsem øekl, e chci
dìlat v ivotì nìco uiteèného.
:23:29
Povìz mnì o svojí rodinì.
:23:31
Není toho moc k vyprávìní.
Jsou jen mí rodièe a Pia.
:23:35
- Nemá prarodièe?
- Ne.
:23:36
Umøeli dávno.
:23:39
- Ty má?
- Co, prarodièe? - Jo.
:23:42
Ne. A má matka zemøela pøed nìkolika roky,
stejnì tak mùj otec.
:23:46
Zemøel, kdy jsem byl na støední kole.
- Rozumím.
:23:50
Má dìti? - Ne. A nechci mít.
- Proè ne?
:23:54
Abych si zachoval své
pesimistické mínìní o svìtì.
:23:57
Ano? Ahoj, Pio.
:23:59
Ne, teï jsme na severu. Proè?