:38:00
Po tak dlouhé dobì zapomnìli,
co mají dìlat.
:38:03
Bylo to jako podat
vesnickému opilci sklenici vody.
:38:07
Tím chci jen øíct,
e je to tvrdý a nevdìèný úkol.
:38:12
Snaíme se s ním vypoøádat
co nejlíp.
:38:14
Nezastírám, e nìkteøí z nás
obèas poruí pravidla.
:38:17
Ale nezapomeòte,
e poprvé v historii
:38:20
ádáte tuté generaci vojákù,
aby byli jak udatní, tak moudøí.
:38:25
- Výbornì.
- Dobøe jste to øekl.
:38:26
Doufám, e si ná pøedseda
vá projev zaznamenal.
:38:30
Myslím, e bychom ho mìli
zahrnout do své zprávy.
:38:33
Vìøíme kadièkému slovu,
vichni.
:38:36
Já ne.
:38:38
Ani nápad. Pøekvapuje mì,
e kolegové naletí tak snadno.
:38:43
Sleèno Frostová,
vá postoj si ádá vysvìtlení.
:38:46
Ve svém výmluvném projevu,
:38:49
jistì proneseném u padesátkrát,
:38:51
jste pouil slov: "Nìkteøí chlapci
obèas poruí pravidla."
:38:55
To je pøímo mistrné zlehèení.
:38:57
Co tím chcete øíct?
:38:58
Snaíte se zcivilizovat tuhle zemi,
ale z chlapcù se zatím stávají barbaøi.
:39:03
- Pøi prohlídce jsem vysvìtlil...
- Tyhle prohlídky znám.
:39:06
Dáte nám klapky na oèi,
abychom vidìli jen to, co chcete.
:39:11
Pak rozdáte broury,
èísla, pøednesete strhující projev
:39:14
a polete nás zpátky jetì zmatenìjí,
ne jsme pøijeli.
:39:17
To vechno jsme si mohli pøeèíst
v Reader's Digest.
:39:20
- Je mi trapnì, plukovníku.
- Jen pokraèujte, sleèno Frostová.
:39:24
Já klapky na oèi nemám ráda.
Chci vidìt vechno,
:39:27
a mám-li podezøení, e se nìco
zametá pod koberec, zvednu ho.
:39:31
- Jaký koberec? Co se zametá?
- Co se zametá?
:39:34
- Staèil den, a popsala jsem tohle.
- Buïte konkrétní.
:39:38
Vojáci se stýkají
s nìmeckými sleènami...
:39:41
Pøátelit se je legální.
:39:43
...v otevøených, nestoudných,
melináøských noèních klubech.
:39:47
Kdy je zavøeme, budou nai chlapci
potají chodit do ruského sektoru,
:39:51
nebo do britského èi francouzského.
A jetì nìco.
:39:54
Jen mezi námi.
Schází se tam spousta verbee
:39:57
a my èas od èasu provedeme
neèekaný zátah a vyèistíme to tam.