:05:00
Jmenuje se Marie Buckholderová.
:05:02
Studuje na univerzitì.
:05:05
Vichni malí pejskové
mi poøád pøipomínají Sábinku.
:05:09
- Co chtìla sleèna Buckholderová?
- Pøila kvùli podnájmu.
:05:14
Volala jsem na univerzitu.
:05:16
Vdy ví. Tìch est dolarù
se vdycký hodí.
:05:21
- Co má v plánu?
- Spousta lidí pronajímá pokoje.
:05:26
Delaneyovi ne.
:05:29
Nechtìla jsem tì nazlobit.
Jen jsem myslela...
:05:35
- Nikoho tu nechci.
- Zlobí se na mì?
:05:38
Pøece to u není jako døív.
:05:40
Nikdo tì neuvidí se opíjet,
protoe se u neopíjí.
:05:45
Kdy si na to vzpomenu,
jak jsi pil a pak se hádal.
:05:51
- Nech toho, prosím tì.
- Promiò, tatínku.
:05:55
Musí to pochopit, miláèku.
Vím, e dnes jsem na tom dobøe.
:05:59
Dnes mám jistotu, e odolám.
To mi staèí.
:06:03
Jistì, Doku.
:06:05
Muselo být po tøetí ráno,
kdy jsi se vèera vrátil domù.
:06:10
Kde jsi pracoval?
Ve vìznici nebo v nemocnici?
:06:14
Ve vìznici.
:06:17
- Chce dus?
- Jistì. Hezký studený.
:06:24
- Vypil jsi ho rychle.
- Ví, co øíkal doktor.
:06:29
Dneska ho nakoupím do zásoby.
:06:31
Byla jsem si jistá, e tam jetì je.
:06:35
Mùu jít s tebou na schùzku
Anonymních alkoholikù?
:06:39
- A budou tvé narozeniny?
- Ovem.
:06:43
- Dal bych si pomeranèový dus.
- Zajdu do obchodu.
:06:46
- To nemusí.
- Za minutku jsem zpátký.
:06:51
- Mùu ho koupit po cestì do práce.
- Ne, chci to pro tebe udìlat.
:06:56
Hned jsem zpátký. Za vteøinku.