:41:04
Mohli jsme dítì adoptovat,
protoe jsi u dìti nemohla mít.
:41:09
Nic z toho nemáme.
A co má být?
:41:12
Musíme ít dál, ne?
:41:15
Nemùu se vzdát jen proto,
e jsem chyboval, ivot jde dál.
:41:20
Jistì, Doku. Já vím.
:41:28
Musím se vypravit.
:41:32
Pùjdu s tebou na roh ulice, tatínku.
:41:37
Vyzvedne mì Ed Anderson.
:41:39
Pøijde pozdì?
:41:41
Nevím. Sobota bývá v nemocnici
nároèná. Neèekej na mì.
:41:55
- Moc se nepøepínej.
- Ahoj, Doku.
:42:15
Sábinko.
:42:19
Pojd' sem, Sábinko, vra se.
:42:23
Vra se, Sábinko.
:42:28
Pamatuju, jak mì
do nemocnice vezli
:42:31
ve vypolstrované limuzínì
a svìrací kazajce.
:42:34
Mìl by ses snait na to zapomenout.
:42:37
Kdy o tom èlovìk mluví,
prý zapomene.
:42:40
Nemá smysl to
potlaèovat nebo se stydìt.
:42:43
Ted' tam jedu o své vùli
a to je dùleité.
:42:47
Já jsem míval klidné delirium.
:42:49
Hluèné byly housenký na zdi,
:42:53
kdy jsem èekal,
a se zmìní v motýly.