:40:00
Miláèku, co se stalo, je pryè.
:40:03
Ale urèitì tì mrzí,
:40:05
e ses vzdal studií,
abys uivil enu.
:40:10
Dnes jsi mohl být
skuteèným lékaøem.
:40:17
- Marie, nenech mì èekat.
- Budu potøebovat kabát?
:40:20
Ne, má mì.
:40:37
Kdyby dítì pøeilo,
bylo by jako Marie.
:40:41
Dívali bychom se,
jak chodí ven s chlapci.
:40:45
Lolo, je tøeba zapomenout na minulost
a ít souèasností.
:40:49
Vichni dìláme chyby.
:40:52
Kdy mi rodina odkázala ty peníze,
:40:55
mohl jsem studia dokonèit,
a ne vechno propít.
:40:59
Mohli jsme mít pìkný dùm,
pøátele a pohodlí.
:41:04
Mohli jsme dítì adoptovat,
protoe jsi u dìti nemohla mít.
:41:09
Nic z toho nemáme.
A co má být?
:41:12
Musíme ít dál, ne?
:41:15
Nemùu se vzdát jen proto,
e jsem chyboval, ivot jde dál.
:41:20
Jistì, Doku. Já vím.
:41:28
Musím se vypravit.
:41:32
Pùjdu s tebou na roh ulice, tatínku.
:41:37
Vyzvedne mì Ed Anderson.
:41:39
Pøijde pozdì?
:41:41
Nevím. Sobota bývá v nemocnici
nároèná. Neèekej na mì.
:41:55
- Moc se nepøepínej.
- Ahoj, Doku.