1:29:01
- Máme pomeranèovou marmeládu.
- Vypadá to tu jinak.
1:29:06
Vechno jsem tu vylepila. Máme
nové záclony. Natøela jsem lednièku.
1:29:11
- Vypadá hezký.
- A taký hezká zùstane.
1:29:14
Onehdy se mi zase nìco zdálo, Doku.
1:29:18
- O Sábince?
- Byl o vem moném.
1:29:23
Jely jsme s Marií na Olympiádu.
1:29:26
Ale poøádali ji na naem starém
kolním stadionu.
1:29:30
Byly tam tisíce lidí.
1:29:32
Turk byl na høiti a házel otìpem.
1:29:36
Vdycký kdy hodil otìpem,
dav zaburácel.
1:29:39
Ví, kdo to vechno øídil?
1:29:42
Mùj otec.
1:29:46
Ale Turk se poøád mìnil na nìkoho
jiného, a tak ho otec diskvalifikoval.
1:29:51
Pak musel sedìt za postranní èárou.
1:29:54
Hádej, kdo zaujal jeho místo, tatínku.
1:29:56
Ty. Napochodoval jsi na høitì
jako ampión.
1:30:02
- Jak mi to lo, miláèku?
- Dobøe.
1:30:04
Ten otìp byl hodnì tìký,
ale tys ho zvedl a hodil jím, Doku.
1:30:09
Vyhodil jsi ho nahoru k nebi.
1:30:11
Vùbec nedopadl dolù.
1:30:14
Pak zaèalo pret.
1:30:16
Já jsem ílela, protoe
jsem nemohla najít Sábinku.
1:30:21
Byla tam spousta lidí,
nevìdìla jsem, kde ji hledat.
1:30:25
Tys mì chtìl odvézt domù.
1:30:27
A tak jsme se dál brodili
tím blátem.
1:30:31
Kolem nás bylo plno lidí.
1:30:34
A pak...
Ted' to bude smutné, tatínku.
1:30:38
Z nièeho nic jsem uvidìla Sábinku.
1:30:40
Leela mrtvá uprostøed høitì.
1:30:44
Cítila jsem se hroznì, Doku.
Nikdo si toho nevímal.
1:30:48
Ale já jsem plakala a plakala.
1:30:51
Bylo mi hroznì.
To roztomilé tìòátko.
1:30:55
Bílý koíek mìla celý zablácený.
Nikdo se nezastavil a nezvedl ji.