2:22:13
Mùe to znít bezcitnì,
2:22:17
ale bylo by lepí,
kdyby on zemøel první.
2:22:24
A se Kjóko vdá,
bude úplnì oputìný.
2:22:30
To je pravda.
2:22:32
Mìli jsme na matku
v Tokiu dávat vìtí pozor.
2:22:37
Kjóko, má matka nìkde
tu svou erpu?
2:22:43
- Ano.
- Chci ji na památku.
2:22:46
- Pamatuje na ni?
- Jistì.
2:22:53
A bavlnìné kimono,
co nosila v létì?
2:22:57
Chci ho také. Ví, kde je?
2:23:00
- Ano.
- Také bych si ho vzala.
2:23:18
A je po vem.
2:23:23
Jste hodní, e jste pøijeli.
2:23:26
Obìtovali jste svùj èas
a oplakali ji.
2:23:32
Dìkuji vám.
2:23:42
Mìla by z vás radost.
2:23:45
Koièi ji tak pìknì oetøoval.
2:23:48
To byla samozøejmost.
2:23:54
Vzpomínám na cestu
z Tokia do Atami.