2:33:02
Matka mi vyprávìla,
jak hodná jste na ni byla,
2:33:07
kdy u vás pøespala.
2:33:12
To bylo to nejmení.
2:33:17
Byla moc ráda.
2:33:19
Øíkala, e to byl její
nejastnìjí den v Tokiu.
2:33:24
Chci vám za ni podìkovat.
2:33:28
Ale ne!
2:33:38
Dìlala si o vás
2:33:41
veliké starosti.
2:33:44
Nemùete takhle ít dál.
2:33:48
Nebojte se o mì.
2:33:50
Chci, abyste se
co nejdøíve vdala.
2:33:56
Nemyslete u na odiho.
Je mrtvý.
2:34:02
Trápilo by mì,
kdybyste zùstávala sama.
2:34:11
Vánì? To bych nechtìla.
2:34:15
Myslím to vánì.
2:34:17
Øekla mi, e nezná
hodnìjí enu ne jste vy.
2:34:25
Pøecenila mì.
2:34:29
Mýlíte se, Noriko.
2:34:32
Kdepak. Nejsem tak hodná,
jak si myslela.
2:34:40
Zahanbuje mì,
2:34:43
kdy o mnì máte takové mínìní.
2:34:47
Nemìjte obavy.
2:34:50
Ve skuteènosti jsem velmi sobecká.
2:34:56
Na vaeho syna nemyslím stále,