:56:19
- Co jste slyel?
- Dolochov nezemøe.
:56:22
Díky Bohu.
:56:26
Jen dobré lidi je snadné zabít.
:56:30
Lidi jako Dolochov
jsou dobøí tak leda pro válku.
:56:33
Mezi válkami
by je mìli zavírat do klecí. Dej si.
:56:39
Rád bych z Moskvy odjel.
:56:41
Chci pryè od lidí, kteøí si myslí,
e zabíjet je normální.
:56:49
Na tom banketu,
kdy Dolochov vznáel pøípitek
:56:52
a já jsem vidìl,
jak se na mì usmívá,
:56:55
byl jsem pøesvìdèen,
e má ena je vinna.
:56:58
Ale je to dùvod k zabíjení?
Helén byla vinna, ne Dolochov.
:57:02
Moná bych udìlal toté, co on.
Snad je to dokonce jisté.
:57:08
Stáli jsme tam ve snìhu
proti sobì s pistolemi.
:57:14
- Ví, kdo je vinen? Já, jenom já.
- Pierre, nebud' hloupý.
:57:19
A ví proè? Protoe jsem si ji vzal,
i kdy jsem ji nemiloval.
:57:23
Musel jsem ji mít,
a tak jsem zavíral oèi.
:57:27
Lhal jsem, kdy jsem jí øíkal:
"Miluji tì."
:57:31
Kvùli tomu
:57:33
se ted' Dolochov svíjí bolestí
a jen Bohu vdìèí za svùj ivot.
:57:38
Kvùli mé slabosti, mé li.
Já jsem vinen. A musím za to trpìt.
:57:42
Musí pøestat takhle uvaovat,
nebo se z toho stane posedlost.
:57:48
Podívej, jestli souhlasí,
pojedeme vichni k nám na venkov.
:57:54
A Nikolaj chce ná dùm
ukázat Dìnisovi. Pojede s námi?
:57:59
Ovem e pojede.
Øeknu to rodinì. Mamá!