:11:00
Kdy si vimla, e ji vidím,
tak se na mì usmála.
:11:04
Do oèí mi stouply slzy
a kdy jsem je otøel, byla pryè.
:11:09
Vude bylo takové ticho -
:11:13
- jak na nebi tak i na zemi.
Dokáe to pochopit ?
:11:19
-Ty si toho navymýlí!
Nevìøí, ale øíkám ti, e to tak skuteènì bylo.
:11:25
Byla to jiná skuteènost.
:11:30
Jako kdy jsi vidìl èerta, jak natírá kola vozu
èervenou barvou a místo tìtky má ocas?
:11:36
Proè vdycky zaèíná o tomhle?
:11:38
-A pak se ukázalo, e má za nehty èervenou barvu.
Tehdy jsem si to tøeba vymyslel.
:11:43
To proto, abyste uvìøili
mým ostatním vidìním. Tìm opravdovým.
:11:48
Kro ta svá vidìní. Lidé tì budou mít
za blázna. A to ty nejsi.
:11:53
Aspoò prozatím.
Pokud vím. I kdy si nejsem jista.
:11:58
Nikoho jsem se o ádná vidìní neprosil.
Nemùu si pomoct, e ke mnì mluví hlasy, -
:12:03
- e se mi zjevuje Panenka Marie,
e se andìlé a èerti se mnou rádi stýkají.
:12:07
Jednou provdy jsem øek,
e mì máte nechat ráno spát!
:12:12
Prosil jsem vás, adonil,
ale nic nepomáhá.
:12:16
Proto øíkám: Mlèet!
:12:31
Mikael, Mikael, Mikael...
:12:44
-Chci, aby se Mikael mìl líp ne my.
-Z Mikaela bude velký akrobat.
:12:49
Nebo onglér, který dokáe jediný kousek,
který je nemoný.
:12:53
-Co je to za kousek?
-Aby jeden z míèù zùstal nehybnì viset ve vzduchu.
:12:58
-To pøece nejde!
-Ano, my to nedokáeme, ale on ano.