:18:13
Chci s tebou mluvit co nejúpøimnìji,
ale mé srdce je prázdné.
:18:19
Ta prázdnota je zrcadlo
obrácené k mé vlastní tváøi.
:18:25
Vidím v nìm sám sebe
a ten pohled mì naplòuje odporem a hrùzou.
:18:35
Moje lhostejnost k lidem mì postavila mimo
jejich spoleèenství.
:18:42
iju teï ve svìtì straidel,
uzavøen do snù a fantazie.
:18:48
-A pøesto nechce umøít.
-Chci.
:18:52
-Na co tedy èeká?
-Chci dospìt k poznání.
:18:57
-Chce dosáhnout záruk.
-Øíkej tomu jak chce.
:19:06
Je to tak krutì nemyslitelné, pochopit
Boha svými smysly?
:19:11
Proè se skrývá v mlhách napùl vyslovených slibù
a zázrakù, které nikdo nevidìl?
:19:17
Jak máme vìøit vìøícím,
kdy sami nevìøíme?
:19:21
Co bude z nás, kdy chceme
vìøit a nemùeme?
:19:25
A co bude s tìmi, kdo vìøit nechtìjí
a ani nemohou?
:19:29
Proè nemohu zabít Boha v sobì?
:19:32
Proè ije dál a pùsobí mi takovou bolest
a pokoøení, pøestoe ho proklínám, -
:19:35
- abych ho vypudil ze svého srdce?
:19:39
Proè zùstává vemu navzdory alebnou skuteèností,
které se nemohu zbavit?
:19:45
-Slyí mì?
-Slyím tì.
:19:49
Chci dospìt k poznání. Nechci vìøit.
Chci vìdìt.
:19:55
Chci, aby mi Bùh podal ruku,
odhalil mi svou tváø a promluvil ke mnì.