Spartacus

:26:01

Matce, která mì nosila...

:26:05

otci, který mì uèil...

:26:10

bohovi--

:26:14

Na modravé lesy
a temnì fialové stíny, já--

:26:17

Na modravé stíny
a temnì fialové lesy.

:26:21

- Spartaku, tys mì vylekal!
- To mì mrzí.

:26:27

- Jak dlouho už tady jsi?
- Chvilku.

:26:30

Proè jsi nìco neøekl?

:26:32

Vypadala jsi tak šastnì.
Nechtìl jsem tì rušit.

:26:35

Jsem šastná.

:26:37

Spartaku, snažila jsem si vzpomenout
na tu píseò, co zpíval Antoninus.

:26:41

Je tam modravé stíny
a temnì fialové lesy?

:26:43

Nebo temnì fialové lesy
a modravé stíny, nebo jak je to?

:26:46

Chci se milovat
se svou ženou!

:26:51

Spartaku, pus mì. Jsem--

:26:53

To je mi jedno.

:26:55

- Musíš, musíš teï--
- Ano?

:26:57

- Musíš se mnou zacházet jemnì.
- Proè?

:27:00

Proè, miláèku?

:27:02

Budu mít dítì.
A teï mì pus.

:27:08

Cože?

:27:12

Dítì.

:27:18

Dítì? Kdy?

:27:22

Na jaøe.

:27:26

- Jak to? Chci øíct, jak to víš?
- Vím to.

:27:32

Dítì na jaøe.

:27:36

- Budu mít syna.
- Ale mùže to být i dcera.

:27:38

- Proè jsi mi to neøekla?
- Právì jsem ti to øekla.

:27:40

Je ti zima.
Pojï se schovat tady pod tohleto.

:27:44

- Ublížil jsem ti?
- Ne, neublížil.

:27:46

- Nechtìl jsem být tak neomalený.
- Nechceš mì políbit?

:27:49

Je to úplnì poprvé,
co budu mít dítì.

:27:57

Dítì.

:27:59

Já jsem poøád stejná,
jako jsem byla pøedtím, Spartaku.