1:20:00
Chci radìji
kojit sama.
1:20:04
Nejsem si jistý, e s tím souhlasím.
1:20:07
Svazuje tì to se starým ivotem.
1:20:10
Chtìl bych, aby ses zaèala
tìit na svùj nový ivot.
1:20:16
Mnì na mém novém ivotì tady
vùbec nezáleí.
1:20:18
Tobì záleí
na ivotì tvého dítìte, viï?
1:20:23
Proè mi hrozí,
e ublíí mému dítìti?
1:20:26
Patøím ti.
Mùe si mì vzít, kdy chce.
1:20:29
Ale já si tì nechci vzít.
1:20:32
Chci, abys ses dala.
1:20:36
Chci tvou lásku, Varinie.
1:20:42
A to myslí, e kdy mi pohrozí
zabitím mého dítìte...
1:20:44
e mì tím pøinutí, abych tì milovala?
1:20:47
Já jsem nehrozil,
e zabiju tvé dítì.
1:20:56
Je mi to líto, Varinie.
1:21:05
Ale smutek se nemá dret navdy.
1:21:09
Já nedrím smutek.
1:21:11
Já udruju vzpomínky.
1:21:13
Pøekáím ti
ve tvých vzpomínkách?
1:21:16
Ne.
1:21:20
Balancuje na rozhraní
mezi pravdou a urákou...
1:21:22
s dovedností
mrtného kamzíka!
1:21:28
Na co vzpomíná,
kdy myslí na Spartaka?
1:21:34
Nevyvádí tì z míry
o nìm mluvit?
1:21:36
Ne.
1:21:39
No, tak mi øekni...
1:21:43
jaký to byl mu...
1:21:46
ale vánì?
1:21:52
Byl to mu,
který zaèal úplnì sám...
1:21:55
jako zvíøe.
1:21:57
A pøesto, toho dne, kdy zemøel...
1:21:59
tisíce a tisíce jiných
by s radostí zemøely na jeho místì.