:09:04
"a e úsmìv dítìte na jejích òadrech
by mohl zmìnit mou dìtskou manelku v enu."
:09:07
"Nemìlo se tak stát.
Má pùvabná Dora."
:09:11
"Øíkali jsme si, e bude
zase bìhat, tak jako døíve."
:09:14
"A øíkali, poèkejte pár dní,
a pak jetì pár dní..."
:09:17
"a ona stále nebìhala,
ani nechodila."
:09:20
"Zaèal jsem jí nosit ze schodù
kadé ráno a nahoru kadý veèer."
:09:23
"Ale nìkdy, kdy jsem ji zvedl,
jsem cítil, e je v mé náruèi opìt lehèí."
:09:27
"Pøepadl mì mrtvý, prázdný pocit..."
:09:30
"jako kdybych se blíil
k nìjakému zmrzlému kontinentu..."
:09:33
"neviditelného,
který znecitlivìl mùj ivot."
:09:37
"Vyhýbal jsem se rozpoznání
a pojmenování tohoto pocitu..."
:09:41
"a jednu noc,
kdy to bylo velice silné..."
:09:44
"a má teta ji
zanechala plaèící..."
:09:47
"Sbohem, má kvìtinko."
:09:49
"Sedl jsem si za stùl,
sám, a zkouel pøemýlet."
:09:55
"Oh, to bylo osudné jméno."
:09:57
"A její kvìt..."
:09:59
"zemøel uprostøed rozkvìtu."
:10:04
Vìdìla jsem, co se stane.
Vdycky jsem to øíkala.
:10:09
ivot není jako v románech.
Romány a slzy, romány a sebevrada.
:10:12
Romány jsou úchylné.
To byla naprostá krutost, Montagu.
:10:15
Jsi krutý mu.
A vechna ta slova; idiotská slova.
:10:19
Zlá slova, která zraòují lidi.
:10:21
Není dost potíí i bez nich?
:10:23
Proè zneklidòovat lidi
takovou pínou? Ubohá Doris.
:10:25
Sbohem, Lindo.
Taková to byla pìkná párty.
:10:28
- Taková ostuda.
- Nemohu unést svoje pocity.
:10:31
Zapomnìla jsem
vechny tyto vìci.
:10:35
Moc mì to mrzí, Doris.
:10:39
U se nevrátí.
Budu poøád sama.
:10:41
U nebudu tak populární.
:10:43
U mì nepouijí v "Rodinì".
:10:46
A Doris kvùli tobì plakala!
:10:48
Plakala, protoe to je pravda.
:10:50
Co chce dìlat teï?
Neuèinil si u dost kody?
:10:53
Nechej mì na pokoji, Lindo.
Musím toho hodnì pøeèíst. Opravdu hodnì.
:10:56
- Co je to s tebou? Není ti dobøe?
- Nic mi není.
:10:59
Musím èíst.