:51:06
kapitán zdálo se èetl
mé mylenky.
:51:09
svoji lámanou latinou,
mi sdìlil
:51:10
e dokonce ani on neví zhola nic o
této milé a tajemné dámì.
:51:14
obrátila se na nìj,
s ádostí o ochranu
:51:17
jako kdyby se nìèeho
nebo nìkdo bála.
:51:20
ale teï ji musí opustit,
musí jet nahoru na sever.
:51:25
a pøedává péèi o ni do mých rukou.
:51:45
proè se na mne tak díváte ?
:51:48
nepoznáváte mì stále ?
:51:51
cítím se tak bezcenný vedle vás.
nemohu vás ji zvát køestním jménem.
:51:55
nyní ji nejste ten odváný a
bizarní dùstojníèek kterého jsem znal.
:52:09
já jsem stále to samé dìvèe.
:52:13
které zailo tøi bláhové okamiky
ve svém ivotì.
:52:16
a poslední, bájeèné bláznovství
sdílíte se mnou vy.
:52:32
byli jsme pozváni na koncert
k hrbáèi Du Bois-ovi.
:52:35
byl to výstøední dentlmen
s pochybnými milostnými hranicemi,
:52:39
stejnì tak nejisté byli
hranice vévodství Parmského ,
:52:41
rozdìlené mezi panìle
a Francouze.
:52:44
ten veèer, dvì civilizace,
dvì protikladné koncepce ivota,
:52:47
stály proti sobì.
:52:49
starobylé pøísloví praví,
:52:53
"co je lehèí ne pírko ?
:52:57
popel.
:52:58
a co je lehèí ne popel ?