:38:00
Opravdu. Já... jsi velice nejistá.
:38:05
Myslím si, e jsi úasná, opravdu.
:38:08
Co myslí? Snad u pøestalo pret.
:38:12
Nemá chu si jít nìco zakousnout?
:38:15
Musím dnes veèer nìkoho navtívit. Nevím, jestli je to dobrý nápad.
:38:20
Dobøe. Tedy... co kdybychom se vidìli nìkdy pøítí týden?
:38:23
Zavolala bych ti, jestli má volno, ano?
:38:30
Já... já nehodlám mít ádný volný èas, a... myslím, e to není moc dobrý nápad.
:38:35
Pracuju na té knize, a.. vak ví... bere mnì vechnu energii.
:38:41
Tak jo. Tak dobøe .
:38:45
Tvoji rodièe mìli dobrou náladu. Docela jsem se bavil.
:38:49
- Kdo ti volal po veèeøi?
- No, ehm, David Cohen.
:38:53
Chce, abych recenzoval novou knihu o Virginii Woolfové.
:38:56
Zase jednu napsali, to je k neuvìøení.
:38:59
- Jsi v poøádku?
- Jo, jasnì. Co tím myslí?
:39:02
- Vypadá nervóznì.
- Ale ne, nejsem. Cítím se fajn.
:39:06
- Chtìl jsem se právì tebe zeptat, jak se cítí.
- Já jsem v poøádku.
:39:10
- U veèeøe jsi se mnì zdála nìjaká divná.
- Ále, jen jsem zase myslela na dìti.
:39:14
Ach jo.
:39:18
Øekl jsem Cohenovi, e se zastavím a vyzvednu si tu kníku. Nevadí ti to?
:39:23
Ne, v pohodì.
:39:24
Není tu moc lidí:
:39:26
Urèitì ne, na to, e je nedìle. Myslel jsem, e tu bude natøískáno.
:39:30
Podívej, jsem rád, e jsme si mohli vyjít... chtìl jsem se s tebou dneska opravdu moc vidìt.
:39:35
Líbí se mi, kdy tì popadne nekontrolovatelná touha.
:39:39
Jojo, to je moje nejlepí vlastnost.
:39:41
Moje mladická nerozvánost. Je to moje... Vypadá úasnì.
:39:45
Mám monost jít do Londýna,
:39:47
studovat Akademii hudby a dramatického umìní.
:39:50
- Opravdu? Kdy jsi dostala tu nabídku?
- Vèera. Pøilo to potou.
:39:54
To je skvìlé. Úasné, fakt.
:39:57
Ale já nechci jít bez tebe.