:39:02
- Vypadá nervóznì.
- Ale ne, nejsem. Cítím se fajn.
:39:06
- Chtìl jsem se právì tebe zeptat, jak se cítí.
- Já jsem v poøádku.
:39:10
- U veèeøe jsi se mnì zdála nìjaká divná.
- Ále, jen jsem zase myslela na dìti.
:39:14
Ach jo.
:39:18
Øekl jsem Cohenovi, e se zastavím a vyzvednu si tu kníku. Nevadí ti to?
:39:23
Ne, v pohodì.
:39:24
Není tu moc lidí:
:39:26
Urèitì ne, na to, e je nedìle. Myslel jsem, e tu bude natøískáno.
:39:30
Podívej, jsem rád, e jsme si mohli vyjít... chtìl jsem se s tebou dneska opravdu moc vidìt.
:39:35
Líbí se mi, kdy tì popadne nekontrolovatelná touha.
:39:39
Jojo, to je moje nejlepí vlastnost.
:39:41
Moje mladická nerozvánost. Je to moje... Vypadá úasnì.
:39:45
Mám monost jít do Londýna,
:39:47
studovat Akademii hudby a dramatického umìní.
:39:50
- Opravdu? Kdy jsi dostala tu nabídku?
- Vèera. Pøilo to potou.
:39:54
To je skvìlé. Úasné, fakt.
:39:57
Ale já nechci jít bez tebe.
:40:00
Podívej, ale já nemùu jít do Londýna a studovat tam.
:40:03
Zejména Shakespeareho. Ví, jak vypadám v trikotu.
:40:06
- Myslím to vánì.
- Urèitì, musí tam jít. Je to skvìlá monost.
:40:10
Londýn se ti bude moc líbit.
:40:12
Je to velké mìsto a ty jsi bájeèná hereèka a je to úasné místo na studium.
:40:17
Bude hvìzda. Opravdu se ti to bude líbit, vìø mnì.
:40:21
- Rozhodnì to nezahoï.
- Ale co se stane s námi?
:40:24
No, aspoò nám vdycky zbude Paøí.
:40:27
Dìlám si legraci.
:40:29
Co to je za otázku? Nemùe pøece na to teï myslet.
:40:33
Nebere mì vánì, protoe je mnì jen sedmnáct.
:40:35
Ano, pøesnì, protoe je ti sedmnáct. Podívej, to je smìné.
:40:40
Je ti 17. Kdy ti bude 36, mnì bude...
:40:44
63.
:40:46
63, správnì. Díky.
:40:48
Je to opravdu absurdní. Bude na vrcholu svých sexuálních sil.
:40:52
Ovem, já budu asi taky, ale,
:40:54
vak to zná, zaèal jsem pozdì.
:40:57
- Kdo objednával ten koláè?
- Já.
:40:59
Take je to s rybami, klobásou, houbami, paprikou.