1:21:01
Omlouval se za zpodìní.
1:21:04
Protahují to.
vytáèejí se. . .
1:21:07
. . .hledají cestu,
jak tì do toho namoèit.
1:21:09
Ale nevychází jim to.
1:21:12
Brzy to bude vechno patøit nám.
1:21:15
Proto musíme dret pohromadì.
1:21:18
Nebude to u dlouho trvat. . .
1:21:19
. . .pak se mùeme sebrat a vypadnout
odtud, zapomenout na to vechno.
1:21:24
Máme jeden druhého.
1:21:28
Já bych se zabila, kdybych
zjistila, e nás to znièilo.
1:21:34
Nevydrela bych to.