:14:03
Najednou se octne
v lese
:14:08
Vude je ticho; snad zaslechne evelení
veèerního vìtru ve vysokých stromech
:14:15
Jsi udivený...
:14:18
...ale také plný neklidu a podezøívavosti
:14:22
Jsi sám... a nic neslyí...
:14:28
...protoe ui má zalepené
prachem ze silnice
:14:35
Nic nevidí, protoe oèi má zanícené
z nemilosrdného denního svìtla
:14:41
Ústa a hrdlo má vyprahlé a pøes
popraskané rty se ti chrlí kletby
:14:49
Proto neslyí zurèení
proudící vody
:14:55
proto si v eru nevimne
jejího tøpytu
:15:01
Stojí oslepený u studánky...
:15:07
...a neví o ní
:15:12
Jako námìsíèný prochází
mezi vodními zrcadly
:15:18
Tvá dovednost je podivuhodná,
je to jako estý smysl...
:15:24
...v slábnutí svìtla beze stínù
:15:32
Jedné noci sedí
u ohnì se starcem...
:15:37
...který vypráví dìtem o lesích
a studánkách
:15:42
Vzpomínají si
na to...
:15:47
...ale slabì a nejasnì...
:15:51
...jako ve snu
:15:54
Nevìøícnì se otoèí a zdvoøile
se ptá starce:
:15:58
"Odkud vechna tato voda pøichází?"