:15:01
Stojí oslepený u studánky...
:15:07
...a neví o ní
:15:12
Jako námìsíèný prochází
mezi vodními zrcadly
:15:18
Tvá dovednost je podivuhodná,
je to jako estý smysl...
:15:24
...v slábnutí svìtla beze stínù
:15:32
Jedné noci sedí
u ohnì se starcem...
:15:37
...který vypráví dìtem o lesích
a studánkách
:15:42
Vzpomínají si
na to...
:15:47
...ale slabì a nejasnì...
:15:51
...jako ve snu
:15:54
Nevìøícnì se otoèí a zdvoøile
se ptá starce:
:15:58
"Odkud vechna tato voda pøichází?"
:16:02
"Pøichází z hory, její temeno
zakrývá velký mrak"
:16:08
"Jaký mrak?"
:16:13
Staøec odpovídá:
:16:17
"Kadý èlovìk v sobì nosí
nadìje, bázeò, touhu,
:16:24
"Kadý èlovìk vykøikuje své zoufalství,
nebo jej nosí v sobì
:16:30
"Nìkdo se modlí k urèitému bohu
:16:35
"Jiný své volání zamìøuje do prázdna
:16:41
"Toto zoufalství, tyto nadìje...
:16:47
"...tento sen o spasení, vechno
toto volání, vechny tyto slzy...
:16:51
"...to ve se hromadí
tisíce a tisíce let...
:16:55
"...a zhuuje do nezmìrného
mraku kolem vysoké hory