:33:02
...kterým nezáleí na penìzích...
:33:06
...kteøí pohrdají pøepychem, kteøí se
s radostí nechají pomlouvat a pinit...
:33:12
...protoe jejich svìdomí je
pøed Bohem vemohoucím èisté
:33:20
A teï se dostáváme k tìm naim kartám,
o kterých tak duchaplnì mluvil pan Ekdahl
:33:25
Dovolte, abych vyloil poslední kartu
:33:31
Omluvte mì na okamik
:33:38
Ten chlap je ztìlesnìnej ïábel
:33:42
Vidìl jsi nìkdy takovýho
chladnokrevnýho mizeru?
:33:45
Kdyby ses nechoval...
:33:47
...jako idiot - Pøiznávám.
Omlouvám se. Jsem zoufalej
:33:53
U je zpátky. Dr hubu
:34:01
Jsem tak vdìèná za vai starost a lásku.
Bohuel jste si ale vechno patnì vyloili
:34:08
Izák Jacobi uloupil dìti
naprosto svévolnì
:34:12
Je to strané a nepochopitelné
:34:16
Edvard je k nám velice
laskavý a my jsme velice astní
:34:22
Snanì vás prosím, pøiveïte dìti zpátky
:34:27
Je pravda, e jsem mìla strach. Je pravda,
e jsem odjela a mluvila s Helenou
:34:33
Je pravda, e dìti si v novém
prostøedí tìko zvykaly
:34:37
Je pravda, e zde ijeme
pøísnìjím ivotem ne doma
:34:44
Ale jsem astná a v bezpeèí.
Edvard je dobrota sama
:34:49
Musíte mi vìøit.
Prosím vás z celého srdce
:34:55
Vrate mi moje dìti,
nemùu bez nich ít