:16:46
Tak vidí Oskare, pøesnì tak to je
:16:51
Èlovìk je zároveò staøec i dítì...
:16:56
...a nechápe, kam se podìlo celé to
mezidobí, kterému pøikládal takový význam
:17:08
Jak tu tak sedím, propadám melancholii
a øíkám si, e to ubìhlo hroznì rychle
:17:19
Tvùj otec øíkával, e jsem sentimentální
:17:23
S ním jen tak nìco nehnulo
:17:27
Kdy umíral, dostal vztek a
pøipadal si ublíenì
:17:33
Jemu se ivot nikdy nezdál krutý,
nebo nespravedlivý, nebo krásný
:17:40
Prostì si il a nenamáhal se to nìjak
komentovat. To pøenechal mnì
:17:46
A kdy jsem mluvila o ivotì, tvùj
otec se mi smál, e jsem sentimentální
:17:55
Jenome já jsem byla hereèka
:17:58
A jako
hereèka jsem smìla být pøecitlivìlá