:17:08
Jak tu tak sedím, propadám melancholii
a øíkám si, e to ubìhlo hroznì rychle
:17:19
Tvùj otec øíkával, e jsem sentimentální
:17:23
S ním jen tak nìco nehnulo
:17:27
Kdy umíral, dostal vztek a
pøipadal si ublíenì
:17:33
Jemu se ivot nikdy nezdál krutý,
nebo nespravedlivý, nebo krásný
:17:40
Prostì si il a nenamáhal se to nìjak
komentovat. To pøenechal mnì
:17:46
A kdy jsem mluvila o ivotì, tvùj
otec se mi smál, e jsem sentimentální
:17:55
Jenome já jsem byla hereèka
:17:58
A jako
hereèka jsem smìla být pøecitlivìlá
:18:09
Oskare, milý chlapèe
:18:14
Snad se nestrachuju
bezdùvodnì...
:18:17
...kdy èlovìk nemá èím zamìstnat
mylenky, zaène si hned dìlat starosti
:18:29
Mùu tì vzít za ruku?
:18:37
Vzpomínám si, jakou jsi mìl ruku
jako dítì. Malou, pevnou a suchou
:18:46
V zápìstí jako nitku
:18:53
Bavilo mì být matkou
:18:55
Líbilo se mi být i hereèkou, ale
dala jsem pøednost tomu býti matkou