:31:02
Ano
:31:04
Polib mi ruku, Alexandøe
:31:07
- Mùu si jít lehnout?
- Mùe
:31:11
Ale abys mohl v klidu popøemýlet
o tom, co se dneska stalo...
:31:18
...bude spát na pùdì
:31:20
Justýna ti tam dá matraci
a deku
:31:23
Zítra v est ráno ti odemkneme.
Je to tak v poøádku, Alexandøe?
:31:28
Ano, Vae Milosti
:31:46
Nejhùø na tom jsou dìti
:31:50
Trestají je za sebemení provinìní
:31:53
Zamykají je na pùdì a nutí
je chodit spát uprostøed dne
:31:57
Pøed týdnem Fanny odmítla
sníst svou kai
:32:01
Musela u ní sedìt celý veèer.
Bylo jí patnì. Nakonec to snìdla
:32:08
Alexandra árlivost pøipravuje o rozum,
ale nechápe, e je to oboustranné
:32:12
Ty moje chudìrko
:32:15
Jak jsem mohla být tak slepá? Jak
jsem s tím èlovìkem mohla mít soucit?
:32:21
Jsem pøece hereèka, a mìla
jsem poznat, e se pøetvaøuje
:32:25
Tak dlouho jsem nikoho
nemìla, u od narození Fanny
:32:29
Nenávidìla jsem
svoje pøíleitostné citové bouøe
:32:36
Oskar byl mùj nejlepí
pøítel, ty to ví, Heleno
:32:41
Ví, jak jsem ho mìla ráda. Ví, e kdy
nás opustil, byl mùj smutek opravdový
:32:48
Já ti nic nevyèítám
:32:50
Byla jsem slepá, nechápavá
:32:53
Biskup mi vykládal o jiném ivotì
:32:56
O ivotì naplnìném poadavky,
èistotou, radostí z plnìní povinností