:32:01
Musela u ní sedìt celý veèer.
Bylo jí patnì. Nakonec to snìdla
:32:08
Alexandra árlivost pøipravuje o rozum,
ale nechápe, e je to oboustranné
:32:12
Ty moje chudìrko
:32:15
Jak jsem mohla být tak slepá? Jak
jsem s tím èlovìkem mohla mít soucit?
:32:21
Jsem pøece hereèka, a mìla
jsem poznat, e se pøetvaøuje
:32:25
Tak dlouho jsem nikoho
nemìla, u od narození Fanny
:32:29
Nenávidìla jsem
svoje pøíleitostné citové bouøe
:32:36
Oskar byl mùj nejlepí
pøítel, ty to ví, Heleno
:32:41
Ví, jak jsem ho mìla ráda. Ví, e kdy
nás opustil, byl mùj smutek opravdový
:32:48
Já ti nic nevyèítám
:32:50
Byla jsem slepá, nechápavá
:32:53
Biskup mi vykládal o jiném ivotì
:32:56
O ivotì naplnìném poadavky,
èistotou, radostí z plnìní povinností
:33:04
Nikdy pøedtím jsem
nic takového neslyela
:33:08
Jako by ho obklopovala záøe
:33:11
A vidìla jsem, e je sám, neastný,
e ho pronásleduje strach a zlé sny
:33:21
Ujioval mì, e ho zachráním
:33:25
Øíkal, e spolu s dìtmi
budeme ít ivot v boí blízkosti
:33:31
V pravdì
:33:35
To s tou pravdou bylo
jistì nejdùleitìjí
:33:40
Mìla jsem takovou ízeò. Zní
to teatrálnì a pøepjatì, Heleno...
:33:46
...ale íznila jsem po pravdì a zdálo
se mi, e jsem dosud ila ve li
:33:51
Budu u muset jít
:33:52
Bojím se, aby se v mé nepøítomnosti
nìco nestalo
:33:57
Poøád trnu, e Alexandr
øekne nìco, èím ho popudí