:20:17
Zdá se, e nárazový vítr
cloumá obøím louskáèkem.
:20:22
U ani nevidím oøíky.
Asi uletìly.
:20:26
Ale vìøte mi, e to na skvìlé atmosféøe
svátkù vùbec nic nezmìní.
:20:30
Tady jsou. U jsou tu oøíky.
Vypadají jako obøí koule.
:20:35
Vzpomínám si, jak pøed dvìma lety
vál tak silný vichr,
:20:38
e to málem odneslo Santova soba.
:20:41
Rudolfùv nos rozbil
okno v tøetím poschodí.
:20:46
Mìli by na ty oøíky dát pozor,
ne se nìkomu nìco stane.
:21:47
Bylo by nezdvoøilé
ubytovat prarodièe v hotelu?
:21:50
Audrey.
:21:52
Mùeme jim aspoò
zakázat zvedat telefon?
:21:54
Ráno volal Alex, dìda Clark
mu øekl, e nemùu k telefonu,
:21:58
- protoe jsem na záchodì.
- Vichni se obìtujeme, Audrey.