1:11:03
To jsem pil mléèný koktejl.
1:11:06
O èem jsme si povídali?
1:11:09
Nepovídali jsme si.
1:11:12
Nikdy jsme si nepovídali.
1:11:15
To má být výèitka?
1:11:19
Je to lítost. Byli jsme jen my dva,
bylo to osamìlé dospívání.
1:11:24
Kdybys byl obyèejný otec,
tak bys to pochopil.
1:11:29
- Vlastnì jsem byl bájeèný otec.
- Kdy?
1:11:33
Øekl jsem ti nìkdy, aby ses najedl,
el spát, napsal si úkol? Ne.
1:11:37
Respektoval jsem tvé soukromí
a uèil jsem tì samostatnosti!
1:11:42
Nauèil jsi mì,
e mám pro tebe mení cenu ne lidé,
1:11:45
kteøí byli u 500 rokù mrtví!
1:11:48
Nauèil jsem se to tak dobøe,
e jsme spolu 20 let skoro nepromluvili!
1:11:52
Odeel jsi, právì kdy jsi
zaèal být zajímavý!
1:11:56
- Tati, jak mùe...?
- Dobøe. Teï jsem tady.
1:12:01
O èem si chce povídat?
1:12:13
- Nic mì nenapadá.
- Tak naè si stìuje?
1:12:19
Musíme pracovat.
1:12:22
A se dostaneme do Alexandretty,
èekají nás tøi úkoly.
1:12:28
První: Dech Boí.
1:12:30
Projde jen kajícný èlovìk.
1:12:32
Druhý: Slovo Boí. Pouze
v lépìjích Boích bude kráèet dál.
1:12:38
Tøetí: Cesta Boí.
1:12:41
Pouze skokem ze lví hlavy
prokáe, zda je hoden.
1:12:47
Co to znamená?
1:12:50
Já nevím. Ale zjistíme to!