:01:03
Kdy umrela, rodice nebyli doma.
:01:05
Rachel!
:01:12
Zacala se...
:01:14
Zacala se svíjet bolestí,
a já si pomyslela:
:01:18
"Paneboe, ona se dusí.
Zelda se dusí!"
:01:23
A se rodice vrátí,
reknou, e jsem ji udusila.
:01:27
"Vichni budou ríkat: 'Nenávidelas
ji, Rachel,"' a to byla pravda.
:01:30
"Budou ríkat: 'Chtelas, aby umrela,"'
a to byla taky pravda.
:01:36
A pak zemrela.
:01:40
Zacala jsem kricet. Vybehla
jsem z domu a kricela jsem: "Zelda!
:01:45
Zelda je mrtvá!"
:01:47
Sousedé prili dovnitr
a dívali se...
:01:52
Mysleli si, e plácu.
:01:55
Ale ví co?
:01:57
Myslím, e jsem se moná...
:02:00
Smála.
:02:13
Jestli ses smála, tak ti blahopreju.
:02:16
Aspon mám o jeden duvod víc,
proc nemám rád tvé rodice.
:02:21
Nikdy te s ní nemeli
nechat o samote.
:02:25
Kde byla její oetrovatelka?
:02:27
li ven a nechali osmileté
díte, aby se staralo
:02:31
o umírající sestru, která u
pravdepodobne nebyla normální.
:02:37
- Kam jde?
- Donesu ti valium.
:02:40
- Ví, e nic neberu...
- Dnes vecer si vezme.