1:23:00
e to hluboce ovlivnilo zpùsob
s jakým s lidma komunikuju.
1:23:05
Napøíklad, to jak já a ona spolu
mluvíme, tak by pøeci nikdy nebylo moný.
1:23:10
Ona? Zpùsob jakým ona mluví?
1:23:14
- Kdo je to ona?
- Promiò.
1:23:19
- Vdycky udìlám...
- To je Elizabeth. Je to ona?
1:23:23
Co o ní mluví John.
Je to ona?
1:23:33
- Asi... asi. Promiò.
- Take se s ní stále vídá?
1:23:41
- S Elizabeth? - Ne. Já...
1:23:43
Co myslí, co si Elizabeth pomyslí
o vech tìch kazetách?
1:23:49
Nevím, jestli to pochopí.
1:23:55
Protoe ty jí pøeci o tom øekne,
kdy u nechce lhát?
1:24:00
Já nevím, nevím, co pøesnì udìlám.
1:24:06
Asi... zøejmì to neudìlám.
1:24:10
Take ty jsi pøijel zpátky jenom o tom pøemýlet?
1:24:14
Ne, já vrátil jsem se...
1:24:21
Nìco uzavøít, ví?
1:24:28
Nìjak zaèít znovu.
1:24:36
Já potøebuju nìkoho,
kdy by mì pochopil. Se vím.
1:24:45
To zní... pateticky..
1:24:53
Ale ty nemùe, Grahame, jen tak...
1:24:57
Jen tak k ní pøijít a øíct:
Tady jsem, zmìnil jsem se