:32:03
a se dvìma dìtmi, a ten mu nesl
jedno z dìcek na ramenou.
:32:07
A øekla: "Vidím rodinu."
:32:12
A já se rozbreèela.
Ví, zkrátka jsem zaèala breèet.
:32:18
Pøila jsem domu
a povídám: "Joe, jde o to,
:32:20
e jsme se jetì nikdy nerozhodli
najednou letìt do Øíma."
:32:24
A podlaha v kuchyni...?
:32:26
Ani jednou. Jsou tam ty hroznì studený
a tvrdý mexický dladice.
:32:33
Zkrátka a dobøe,
:32:35
dlouho jsme to rozebírali. Øekla jsem:
"Tohle chci", a on na to: "Ale já ne".
:32:40
A já: "Tak si myslím, e je
mezi námi konec." A on odeel.
:32:47
A je zajímavý, e...
e se cítím opravdu prima.
:32:51
Vyrovnala jsem se s tím.
Vánì jsem se s tím vyrovnala.
:32:54
A tím to pro nìj haslo.
Bylo to maximum, co dokázal dát.
:32:57
A já jsem èím dál tím víc pøesvìdèená,
e jsem udìlala dobøe.
:33:03
Páni, zní to opravdu zdravì.
:33:05
Jo.
:33:07
- Aspoò mám byt.
- To mi øíká kadý.
:33:11
Ale vánì, co je tak tìkýho na tom
najít byt? Staèí èíst smuteèní oznámení.
:33:16
Zjistí, kdo umøel, zajde do toho domu
a dá vrátnýmu spropitný.
:33:19
Bylo by jednoduí zkombinovat
nekrology s nemovitostma.
:33:24
Jako: "Zesnulý pan Klein
po sobì zanechal enu, dvì dìti
:33:27
a prostorný tøípokojový byt
s krbem na døevo."
:33:34
Kdy jsme se setkali poprvé,
ani ses mi moc nelíbila.
:33:37
- Ani ty ses mnì nelíbil.
- Ale ano.
:33:39
Byla jsi hroznì krobená.
Teï jsi mnohem uvolnìnìjí.
:33:43
Tyhle poznámky nenávidím. Zní to jako
kompliment, ale vlastnì je to uráka.
:33:47
OK, tak jsi poøád tvrdá jak ocel.
:33:49
Nechtìla jsem s tebou spát a tys
to odepsal jako charakterovou vadu
:33:53
místo co bys zvaoval monost,
e to má nìco spoleènýho s tebou.
:33:59
Jaký je zákon o promlèení u omluv?