1:21:00
Myslíte si, e to jde.
Ale jsou tu koøeny.
1:21:03
Nìkteøí lidé nejsou
pro samotu stvoøeni.
1:21:08
Vichni dìláme chyby.
Otázka je,
1:21:11
jestli se z nich pouèíme.
1:21:13
Tou pravou zkoukou
je pøekonání krize.
1:21:18
Kadý vypadá skvìle,
kdy to jde hladce.
1:21:22
Je bájeèné,
e jste tak vyzrálí.
1:21:26
V tom to není. Èlovìk zaène
1:21:30
zvaovat hodnoty.
1:21:33
Jak dlouho se dá diskutovat
o aerobiku a zvìrokruhu?
1:21:38
A ten Michael
nebyl nic zvlátního.
1:21:41
-Co je s Michaelem?
-Nevím, byl nemocný.
1:21:45
Volala jsem mu
a mluvil nìjak divnì.
1:21:50
Asi ho to pìknì sebralo.
1:21:54
I kdy je blázen tady do Judy.
1:21:57
-Nezlob se, Gabe.
-Ne, ne.
1:22:00
Jsem rád, kdy se muùm líbí.
1:22:03
Gabe si potøebuje potvrdit
svoje city, pokud jde o mì.
1:22:08
Jak mùe nìco takového øíct?
1:22:11
Dej si na ni pozor, Gabe.
1:22:13
Vdycky mluví o Judy
tak zasnìnì.
1:22:17
Zøejmì na nìj zapùsobily
ty tvoje básnì.
1:22:21
Na dobré manelství.
1:22:25
-Nic lepího si nemùeme pøát.
-Svatá pravda.
1:22:41
-Ty píe básnì?
-Nechtìla jsem ti to øíct.
1:22:45
-A proè ne?
-Proto.
1:22:48
Stydìla jsem se ti je ukázat.
1:22:51
-Proè?
-Vdycky vechno strhá.
1:22:54
Co tím chce øíct?
1:22:57
-Jsi hroznì kritický.
-Mám rád poezii.