1:38:02
Dobøe, díky.
1:38:09
Jak to lo?
1:38:13
Jsi v poøádku?
1:38:15
Wej Wej chce vìdìt...
1:38:17
Jestli chce být jedním z otcù dítìte?
1:38:29
Jistì.
1:38:32
Zùstane tedy?
1:38:33
Musí, kvùli dítìti.
1:38:43
Teï, kdy si nechávám dítì,
1:38:45
tak bychom mìli jít øíct tátovi,
e bude dìdeèkem.
1:38:48
Bude tak astný.
1:38:51
Co je tak smìné?
1:38:55
Nic.
1:38:57
Bìte mu to øíct.
1:38:59
Já budu tady.
1:39:01
Koneènì mu mùeme øíct jednu
pravdivou vìc.
1:39:03
Wej Wej èeká dítì.
1:39:05
To je pravda.
1:39:14
Moná je to jenom doèasné.
Moná se z toho dostane.
1:39:20
Moná ho nìjaká ena zranila...
1:39:23
A stal se z toho pro nìj psychologický
probém.
1:39:26
Tak to není.
1:39:30
Já vím. Ale moná, a uvidí své dítì,
1:39:33
vrátí se zpátky do normálu.
1:39:38
Na to bych nesázela.
Nejprve jsem tomu taky vìøila.
1:39:45
Vìdìla jsem to.
Byla jsi ráda ve svých svatebních atech.
1:39:56
A odjedu, zahrada se zase zaplevelí.