1:13:02
Chci øíct, kdybys mìla nìkdy cestu
do Ameriky, nebo...
1:13:06
kdyby, ví... myslím, e bych...
Mohl bych se sem vrátit...
1:13:11
Co?
1:13:13
Mluvme teï chvíli jako rozumní dospìlí.
1:13:19
Moná bychom mohli zkusit nìco jiného.
1:13:20
Chci øíct, není tak patné, e tahle noc je
nae poslední, ne?
1:13:25
Lidé si stále vymìòují telefonní èísla,
adresy, jednou si pøestanou psát, párkrát
si zavolají...
1:13:30
Pøesnì. Uvadne to. Jo, myslím e tak to
nechci. Nenávidím to.
1:13:35
Také to nesnáím, ví.
1:13:37
Neví proè si kadý myslí, e vztahy by mìly
vydret na vìky?
1:13:41
Jasnì, proè? Je to hloupé.
1:13:45
Myslí e je to dnení veèer?
1:13:47
Tedy jako ...
e dnení noc je nae poslední?
1:13:53
Je to jediná monost, ne?
1:13:57
No, dobrá...
1:14:00
Tak do toho.
1:14:02
ádné falené pøedstavy, ádná budoucnost.
1:14:05
Prostì si dnení noc uijeme.
1:14:10
Prima, to beru.
1:14:11
Fajn.
1:14:28
Mìli bychom to nìjak zpeèetit.
Podej mi ruku.
1:14:35
Dobrá. Na naí jedinou spoleènou noc...
1:14:41
a hodiny, které zbývají.
1:14:51
Copak?
1:14:55
Jenom... je to smutné, ne?
1:14:59
e ta... jediná vìc na kterou budeme
myslet bude