1:12:00
kdy pozoroval to dítì jak prvnì
ochutnává ivot...
1:12:04
Jak se zkouí poprvé nadechnout...
1:12:06
Jediné na co dokázal myslet bylo, e se
dívá na nìco, co jednoho dne umøe.
1:12:12
Nemohl to prostì dostat z hlavy.
1:12:15
Myslím, e je to tak moc pravdivé...
chci øíct...
1:12:17
...ve je tak koneèné.
1:12:18
Ale... nemyslí, e tohle je to,
1:12:22
co dìlá ná èas v urèité momenty
tak významný?
1:12:25
Jo, já vím. Asi jako pro nás dnení noc.
1:12:30
Po zítøejím ránu se u pravdìpodobnì
nikdy neuvidíme, viï?
1:12:36
Nemyslí e se jetì nìkdy uvidíme?
1:12:41
Co bys øekl ty?
1:12:45
Tedy... no... sakra já nevím.
1:12:49
Chci øíct, neplánoval jsem dalí výlet do...
1:12:52
Jo, já taky, ví... Já iju v Paøíi,
ty v Americe. Naprosto chápu, e...
1:12:56
Nechtìl bych abys musela letadlem...
Nesnáí létání, viï?
1:12:58
Tak moc se létání nebojím.
Myslím, e bych mohla...
1:13:02
Chci øíct, kdybys mìla nìkdy cestu
do Ameriky, nebo...
1:13:06
kdyby, ví... myslím, e bych...
Mohl bych se sem vrátit...
1:13:11
Co?
1:13:13
Mluvme teï chvíli jako rozumní dospìlí.
1:13:19
Moná bychom mohli zkusit nìco jiného.
1:13:20
Chci øíct, není tak patné, e tahle noc je
nae poslední, ne?
1:13:25
Lidé si stále vymìòují telefonní èísla,
adresy, jednou si pøestanou psát, párkrát
si zavolají...
1:13:30
Pøesnì. Uvadne to. Jo, myslím e tak to
nechci. Nenávidím to.
1:13:35
Také to nesnáím, ví.
1:13:37
Neví proè si kadý myslí, e vztahy by mìly
vydret na vìky?
1:13:41
Jasnì, proè? Je to hloupé.
1:13:45
Myslí e je to dnení veèer?
1:13:47
Tedy jako ...
e dnení noc je nae poslední?
1:13:53
Je to jediná monost, ne?
1:13:57
No, dobrá...