:37:00
Poèkej! Poèkej!
:37:03
Je toho tolik co vás mùeme nauèit
:37:05
Zlepili jsme ivoty divochù
po celém svìtì.
Divochù?
:37:08
Oh ne, e vy jste divoi.
:37:10
Jen moji lidé? Ne, poslouchej. To není, co jsem myslel.
Vysvìtlím ti to--
:37:14
Nech to!
Ne, nenechám tì odejít.
:37:19
Podívej, nedìlej to.
:37:21
Divoch je jen slovo. ví?
:37:24
A termín pro lidi co jsou necivilizovaní.
jako já.
:37:29
No, kdy øíkám necivilizovaní,
co mám na mysli ...
:37:42
To co si myslí, ne jako ty.
:37:46
Ty si myslí,
e jsem jen nevznalá divoka
:37:49
A byl jsi na hodnì místech,
asi to tak je.
:37:53
Ale stále nevidím.
:37:56
Jestli ta divoka jsem já.
:37:59
Jak tu mùe být tolik toho co neví?
:38:05
Ty neví
:38:17
Myslíte si, e vlastníte jakoukoliv zemi na které pøistanete
:38:22
Zemì je jen mrtvá vìc, kterou si mùete podmanit.
:38:27
Ale já znám kadý kámen, strom a stvoøení
:38:31
Má ivot, má ducha.
:38:33
Má jméno
:38:36
Myslíte si, e jenom lidé jste vy lidé.
:38:40
Jsou lidé, kteøí vypadaji a
myslí jako vy
:38:44
Ale kdy jdete po stopách cizincù
:38:48
Nauèíte se vìci,
které jste nikdy neznali, nikdy neznali
:38:53
U jsi nìkdy slyel výt vlka
na modrý srpek mìsíce
:38:57
Nebo zeptal si se rysa cenícího zuby
proè je cení