:50:04
- Sleèno Medová...
- Ano, Matyldo?
:50:08
- To jsem byla já.
- Prosím?
:50:12
- Pøevrhla jsem tu sklenku.
- Nesmí si to tolik brát, Matyldo!
:50:18
- Byla to netastná náhoda.
- Udelala jsem to oèima. Koukejte!
:50:27
Je bájeèné cítit v sobe
takovou sílu. Tu má málokdo.
:50:42
Delej, pøeklop se!
:50:47
- Pøevrhni se!
- To nevadí, Matyldo.
:50:54
- Já to váne udelala!
- Nekdy chce èlovek neco dokázat...
:51:00
Ale kdy to chce pøedvést,
nejde mu to.
:51:05
- Nebo kdy neco rozbije...
- Tohle je neco jiného!
:51:12
Já nevím...
Moná me ten výkon unavil.
:51:17
- Nechce odpoledne pøijít ke mne?
- Hrozne ráda.
:51:25
Dobrá.
:51:26
Dobrá.
:51:29
Upøene se zahledím
a cítím v sobe tu sílu.
:51:34
Mám pocit, e muu pohnout vím.
:51:38
- Veøíte mi, e?
- Hlavne tomu musí veøit ty.
:51:45
Z celého srdce.
:51:50
Tam bydlí sleèna Hruzová.
:51:55
- Proè je tam houpaèka?
- Kdysi tam bydlela jedna holèièka.