:51:00
Ale kdy to chce pøedvést,
nejde mu to.
:51:05
- Nebo kdy neco rozbije...
- Tohle je neco jiného!
:51:12
Já nevím...
Moná me ten výkon unavil.
:51:17
- Nechce odpoledne pøijít ke mne?
- Hrozne ráda.
:51:25
Dobrá.
:51:26
Dobrá.
:51:29
Upøene se zahledím
a cítím v sobe tu sílu.
:51:34
Mám pocit, e muu pohnout vím.
:51:38
- Veøíte mi, e?
- Hlavne tomu musí veøit ty.
:51:45
Z celého srdce.
:51:50
Tam bydlí sleèna Hruzová.
:51:55
- Proè je tam houpaèka?
- Kdysi tam bydlela jedna holèièka.
:52:01
ila tastne a spokojene.
Jako dvouleté jí umøela maminka.
:52:08
Tatínek byl lékaø. Potøeboval
nekoho, kdo by se o ne staral.
:52:12
Poprosil matèinu nevlastní sestru,
aby se k nim nastehovala.
:52:16
Ale teta té holèièky byla zlá
a chovala se k ní oklive.
:52:20
- Hruzová?
- Ano.
:52:23
- Pak té holèièce zemøel tatínek.
- Jak zemøel?
:52:29
- Podle policie spáchal sebevradu.
- Proè by to delal?
:52:33
To nikdo neví.
:52:39
Pøíbeh má tastný konec.
Holèièka si nala malou chaloupku.
:52:43
Platila nájem 50 dolaru mesíène
a zasadila tam spoustu kytek.
:52:51
- Odstehovala se a nalezla svobodu.
- To jí pøeji.
:52:56
- Ví, proè jsem ti to vykládala?
- Ne.