:52:05
Obèas mívá tìstí.
:52:07
Stejnì jsi skvìlý.
:52:45
Jednou jsem letìl letadlem.
:52:48
A tak si tam tak sedím
:52:50
a kapitán zaèal hlásit:
:52:52
"Letíme ve výce tolik a tolik metrù",
pak domluvil,
:52:55
ale zapomnìl vypnout mikrofon.
:52:58
Otoèí se k druhýmu pilotovi a øíká:
:53:00
"Tak, teï bych ho potøeboval vykouøit
a pak bych si dal kafe."
:53:04
Letuka se vyøítí ze zadní èásti letadla,
:53:07
aby jim øekla, e mikrofon je zapnutej
:53:08
A chlápek vzadu na ni zavolá:
"Nezapomeòte kafe!."
:53:12
Kam jsi to letìl?
:53:15
Nikam. To je fór,
ale v první osobì to vyzní líp.
:53:18
To je pravda.
:53:23
Vyspal jsem se s holkou.
:53:25
Vánì? Blahopøeju.
:53:27
- Fantazie.
- Opravdu?
:53:29
Jo, stalo se to pøed tejdnem.
:53:32
- A co dál?
- Co jako?
:53:35
- Kdy ji uvidí?
- To nevím.
:53:37
- Proè ne?
- Tøeba nechci.
:53:39
- Ty jsi ale blbec.
- Vím, co dìlám.
:53:42
- Jo?
- Jo, o mì nemusíte mít obavy.
:53:46
Jo, ale ta holka je parádní,
:53:48
je chytrá, pìkná, je jiná
ne vìtina ostatních.
:53:53
- Tak jí zavolej, Romeo.
- Abych zjistil, e není chytrá,
:53:56
ale vlastnì nudná?
:53:59
Ta holka mi pøipadá teï dokonalá.
Pøece si nezkazím dojem.