:53:00
"Tak, teï bych ho potøeboval vykouøit
a pak bych si dal kafe."
:53:04
Letuka se vyøítí ze zadní èásti letadla,
:53:07
aby jim øekla, e mikrofon je zapnutej
:53:08
A chlápek vzadu na ni zavolá:
"Nezapomeòte kafe!."
:53:12
Kam jsi to letìl?
:53:15
Nikam. To je fór,
ale v první osobì to vyzní líp.
:53:18
To je pravda.
:53:23
Vyspal jsem se s holkou.
:53:25
Vánì? Blahopøeju.
:53:27
- Fantazie.
- Opravdu?
:53:29
Jo, stalo se to pøed tejdnem.
:53:32
- A co dál?
- Co jako?
:53:35
- Kdy ji uvidí?
- To nevím.
:53:37
- Proè ne?
- Tøeba nechci.
:53:39
- Ty jsi ale blbec.
- Vím, co dìlám.
:53:42
- Jo?
- Jo, o mì nemusíte mít obavy.
:53:46
Jo, ale ta holka je parádní,
:53:48
je chytrá, pìkná, je jiná
ne vìtina ostatních.
:53:53
- Tak jí zavolej, Romeo.
- Abych zjistil, e není chytrá,
:53:56
ale vlastnì nudná?
:53:59
Ta holka mi pøipadá teï dokonalá.
Pøece si nezkazím dojem.
:54:02
Mona ty ji teï pøipadá dokonalý.
Moná nechce, aby si
zkazila dojem o tobì ona.
:54:07
S takovouhle superfilozofií, Wille,
:54:10
mùe projít celým ivotem,
ani bys nìkoho poznal doopravdy.
:54:18
Moje ena z nervozity prdìla.
:54:20
Mìla plno nádherných chybièek.
:54:23
Jo, vdycky prdìla ze spaní.
:54:25
Promiò, e ti to vykládám.
:54:28
Jednou v noci probudila
dokonce i psa.
:54:34
Probrala se a "To ty?"
:54:36
"Jistì miláèku, spi."
:54:39
- Probudila sebe?
- Jo.
:54:46
Ach, tak to vidí, je dva roky
po smrti a já si pamatuju jen tohle.
:54:51
Jsou to bájeèné vìci tyhle malièkosti.
:54:54
Po tom se mi stýská nejvíc.
:54:58
Vady na kráse, o kterých jsem vìdìl jen já.