1:17:02
Nevím. Prostì si to pamatuji.
Tak jako ty si zapamatuje svý telefonní èíslo.
1:17:06
Jo...
1:17:08
- Studuje organickou chemii?
- Tak trochu.
1:17:10
- Jen tak ze srandy?
- Jo, z hecu.
1:17:13
Cha, to je teda zábava
studovat organickou chemii.
1:17:16
Jsi blázen?
1:17:18
Ty ses úplnì zcvoknul.
1:17:21
Nikdo nestuduje jen pro zábavu.
Zvláe ne kluk jako ty.
1:17:25
- Jako já?
- Jo.
1:17:28
Jsi èlovìk, který dìlí svùj èas
mezi bassebal a chlastání.
1:17:32
Neøekla bych, e potøebuje chemii.
1:17:36
Ví, na Harvardu je mnoho chytrých lidí,
1:17:39
ale i ti se to musí uèit,
protoe je to hroznì tìký.
1:17:43
A ty... jde ti to tak snadno, je to záhada.
1:17:48
Nechápu, jak funguje tvùj mozek.
1:17:51
- Hraje na klavír?
- Na tom teï nezáleí.
1:17:53
Ne, chci ti to vysvìtlit.
Hraje na klavír?
1:17:55
- Jo, nìkdy.
- Kdy se podívá na klavír,
vidí Mozarta.
1:17:59
- Vidím "Etudy"
- Dobøe, tak Beethoven, jo?
1:18:03
Podíval se na klavír a hned
vìdìl, co a jak. Co má hrát.
1:18:07
- To jako hraje na klavír?
- Ne, to ne.
1:18:09
Kdy se podívám na klavír,
vidím jen klávesy, tøi pedály
a bednu ze døeva.
1:18:13
Ale Beethoven, Mozart... Vidìli klavír a umìli hrát.
1:18:17
Nenamaluju ti obrázek,
neumím dobøe basseball,
1:18:21
- neumím hrát na piáno.
- Ale mùj úkol z chemie zfoukne za hodinu.
1:18:26
Jo, to zvládnu lehce,
ale proè, to nedokáu vysvìtlit.
1:18:33
Sám tomu nerozumím.
1:18:35
- Pojï sem, nìco ti øeknu.
- Co?
1:18:39
- Chci ti nìco øíci.
- No...
1:18:42
Ví...
1:18:57
- To není fér.
- Co není fér?