Les Couloirs du temps: Les visiteurs 2
náhled.
zobrazit.
záložky.
hledat.

1:12:01
Jsem velmi rozrušen tvou prosbou, panno.
Však nemohu ti vyhovìt.

1:12:05
Má duše zùstane s tebou,
ale tìlo musí odejít.

1:12:08
No jo, mrzuté.
1:12:10
- Pojï, Philippino, tvùj otec je nechutný.
- Zklamals mì.

1:12:13
Mì taky zklamal.
Doprovodím vás.

1:12:17
Co je to za módu, jak mluví
Hubert, jak stará kniha?

1:12:19
Je to jen touha pøiblížit se
svým koøenùm, myslím.

1:12:23
- A ten jeho debilní kámoš je odkud?
- Netuším, ale jsou poøád spolu.

1:12:27
Strašné.
1:12:29
Povoz, nièemo!
1:12:32
Potopa! To je potopa!
1:12:36
To je potopa!
1:12:37
Bože, co jste to zase udìlali
s vozem Jeana-Perra?

1:12:39
Je to voda. Nebudeme formální.
Do vozu, hybaj!

1:12:42
Co to zase ti dva pitomci
udìlali, co?

1:12:44
Za to mùžou hasièi.
Všechna ta voda vytekla z auta.

1:12:48
Myslím, že motor bude v èudu.
1:12:50
Tak jeïme, musíme najít
zoubeèek svaté Rolandy.

1:12:54
To je ale poøádný kousek, ten zub.
Jak tesák z telete.

1:12:58
Je moc zvláštní, že ten zub
je ozdoben zlatou korunkou.

1:13:02
To víte, ty šperky byly...
Mùj snoubenec je...

1:13:05
Poèítám, že s vámi pojedeme fifty-fifty,
jestli tedy za to dost dostanete. Jasný?

1:13:10
- Chápu.
- Volá osoba, se kterou jste chtìl mluvit.

1:13:12
Výbornì.
1:13:15
- Madam Hubert Montmirail?
- Ano, to jsem já.

1:13:18
Poklona, madam. Tady Valoche,
znalec a odhadce v Burche.

1:13:20
Mám tu v kanceláøi ženštinu
pochybných zpùsobù.

1:13:23
Pøinesla sem šperky pravdìpodobnì
ukradené vašemu manželovi.

1:13:28
- Musím vás požádat o malé strpení.
- Podívám se na ty kousky pod mikroskopem.

1:13:33
- Klidnì, ale vrátíte je.
- Do vozu mého muže se dostala voda.

1:13:36
Potøebovala bych šest svíèek Bosch
a chci je v ekobalení.

1:13:40
Ten povoz je pìknì ukovanej.
1:13:52
Odkud jsi? Z Portugalska?

náhled.
hledat.