1:33:03
Máte pravdu. Nièemu nerozumím.
1:33:06
Jak bych mohla, kdy mi neøeknete
pravdu? Kdo jste?
1:33:16
Dobrá, nebudu vám lhát.
Miluji Mariuse. Nestydím se za to.
1:33:23
Sedáváme spolu na lavièce v parku.
Ta lavièka je vechno, co mám.
1:33:29
Je to mùj ivot.
Tohle nás má znièit?
1:33:37
Prosím, øeknìte mi,
co to znamená.
1:33:40
Prosím, øeknìte mi . . .
Jak to je?
1:33:46
Prosím.
Jak je to?
1:33:55
- Jsem galejník.
- Galejník?
1:34:06
Kdy jsem byl mladý, asi jako ty,
il jsem v bídì. Umíral jsem hlady.
1:34:15
Jednou jsem stál
pøed výlohou plnou chleba.
1:34:21
Mezi mnou a vytoueným jídlem
bylo jen tenké sklo.
1:34:28
Bylo to tak snadné.
1:34:32
Rozbil jsem sklo a vzal si,
co jsem chtìl.
1:34:36
Krátce nato mì chytili a vsadili
do elez na témìø 20 let.
1:34:45
Snáel jsem ukrutnosti,
o kterých ti nechci vyprávìt.
1:34:53
l já jsem ve vìzení zhrubl.
Dìlal jsem strané vìci.