:57:03
Sedm a jedna osmina.
:57:06
Dvanáct a ètvrt.
:57:11
Já ty èísla znám.
:57:20
Jdou dolù... dolù... dolù.
:57:25
Lhal jste mi.
:57:29
Ty to má?
:57:35
Dobøe, sedni si.
:57:39
Vzdal jsem to, ne jsem to pøesnì
urèil, ale odhaduji, e...
:57:45
urèité problémy zpùsobují,
e se poèítaèe zacyklí do urèité smyèky.
:57:50
Ta smyèka zpùsobí roztavení,
ale tìsnì pøedtím, ne se rozbijí...
:57:55
uvìdomí si
svou vlastní strukturu.
:58:00
Poèítaè pocítí
svou vlastní silikonovou povahu...
:58:05
a vytiskne její sloení.
:58:10
Poèítaè zaène vnímat?
:58:13
Jistým... Jistým... zpùsobem...
pøedpokládám.
:58:20
Studováním vzorù si Euclid
uvìdomil sám sebe.
:58:24
Zemøel chrlíc ven to èíslo.
Vìdomí je to èíslo?
:58:28
Ne, Maxi. To je jenom
nechutná chyba.
:58:32
- Je to víc ne jen to.
- Ne. Je to slepá ulièka!
:58:35
- Nic tam není!
- Jsou to dveøe, Sole. Dveøe.
:58:39
Dveøe k útesu,
k jeho hranì se øítí.
:58:42
- Potøebuje se zastavit.
- Dostal jste strach.
:58:45
- To je to, proè jste toho nechal.
- Spálil jsem se.
:58:48
- No tak.
- Zpùsobilo mi to mrtvici!
:58:50
To je kravina! Je to
matematika, èísla, mylenky.
:58:55
Matematici
by mìli jít do krajnosti.
:58:57
- Uèil jste mne to.
- Je to smrt!