:39:00
Davide, jdu s tebou.
:39:02
-Hezké, e nás dostala ven.
-Je to hodné dítì.
:39:07
Ale nevypadá astná,
e vás vidí.
:39:10
Je moc astná.
Má dcera je jako já.
:39:14
Dríme své emoce uvnitø
a nikdy je neukazujeme svìtu.
:39:19
Rozumí?
Støeíme si soukromí.
:39:22
Kdy to øíkáte...
:39:26
Musíme si promluvit.
:39:29
-Syn nebyl zranìn.
-To jsem rád.
:39:32
Díky vaí pomoci.
Cením si toho.
:39:34
Vemte si to. Jsou vae.
:39:39
-Jeden, dva, tøi...
-Uka to.
:39:42
To je asi pìt tisícovek.
Kdybys ho zabil,
:39:47
mìl bys deset.
To je ale pìkný kouzlo -
:39:50
zmìnit deset tisíc na pìt.
:39:58
Tvùj pager.
:40:04
-Zastav mi, Davide.
-Jistìe.
:40:09
-Tak bì.
-A zavoláte mi?
:40:12
Zavolám.
:40:17
-Ale opravdu zavoláte?
-Sbohem.
:40:19
-Ale...
-Zatím.
:40:25
-Laciné.
-Co? Ty mi lichotí.
:40:30
U jsi skonèil?
Jsi pyný na to,
:40:32
jak se chová k lidem?
-Proè? Co jsem proved?
:40:37
-Zapomeò na to.
-To je dobré.
:40:39
To teda není.
Poøád jen nìkoho vyuívá.
:40:43
Kdo, já?
:40:46
Minulý týden se mì
mùj profesor z práva zeptal,
:40:50
jaký je mùj otec.
A ví co? Já jsem
:40:58
o tom pak pøemýlela.
A moc jsem se stydìla,