:40:04
-Zastav mi, Davide.
-Jistìe.
:40:09
-Tak bì.
-A zavoláte mi?
:40:12
Zavolám.
:40:17
-Ale opravdu zavoláte?
-Sbohem.
:40:19
-Ale...
-Zatím.
:40:25
-Laciné.
-Co? Ty mi lichotí.
:40:30
U jsi skonèil?
Jsi pyný na to,
:40:32
jak se chová k lidem?
-Proè? Co jsem proved?
:40:37
-Zapomeò na to.
-To je dobré.
:40:39
To teda není.
Poøád jen nìkoho vyuívá.
:40:43
Kdo, já?
:40:46
Minulý týden se mì
mùj profesor z práva zeptal,
:40:50
jaký je mùj otec.
A ví co? Já jsem
:40:58
o tom pak pøemýlela.
A moc jsem se stydìla,
:41:03
e neznám hezkou vìc,
kterou bych mu mohla øíct.
:41:08
Musí takové vìci
øíkat pøed Davidem?
:41:11
To je v poøádku.
Jsme rodina.
:41:14
Co? Hej, ty a Kiki jste
se jetì nevzali. Take...
:41:18
-Tudy ne.
-Tady mì mùe vysadit.
:41:21
Výbornì.
:41:26
-Zatím, Davide.
-Sbohem, pane.
:41:29
-Ahoj.
-Tati?
:41:31
-Co?
-Omlouvám se.
:41:35
Já jsem se tì
nechtìla dotknout.
:41:44
Pane, nedìlejte
problémy. Prosím.
:41:48
Jistì.
:41:57
To je dobrý.
Nedìlejte problémy.