:18:03
Èím se ivíte?
:18:05
Jsem obálkový textaø.
:18:09
Co to znamená?
:18:11
To znamená, e píu texty
pro kniní obálky.
:18:14
Vìtinou dìlám beletrii,
ale nìkdy taky literaturu faktu.
:18:17
Jste spisovatel kniních upoutávek.
Jste upoutávkolog.
:18:20
Jsem obálkový textaø.
:18:23
Jak si umíte pøedstavit,
kvùli dnenímu menímu incidentu...
:18:32
Auta nada. Auta non. Auta nìt.
:18:33
Mìla jste pøijít,
hned jak jste vystoupila z letadla.
:18:36
Jaktoe mì to nenapadlo,
kdy jsem byla v bezvìdomí
:18:39
a krvácela z hlavy?
:18:44
Take, auta nìt.
Ale mùeme zkusit jiný letitì.
:18:48
Ne, jdìte sama.
:18:49
Neláká mì pøedstava, e bych mìl
nastoupit do dalího letadla,
:18:53
dnes, zítra, nebo vùbec kdy jindy.
:18:55
Ale vy jdìte. Já dám pøednost
pozemnímu transportu.
:18:59
Jsem hned zpátky.
:19:03
Jak to jde? Dostal jste auto?
:19:07
Tohle je Vic. Sveze nás.
:19:09
A do Georgie?
:19:11
Jasnì. Sloíme se na auto,
nebo na benzín nebo na co.
:19:15
- Svìlý.
- Dobrý. Pojïme.
:19:17
Moment, vdy toho chlápka neznáme.
:19:20
- To je pøece Vic.
- Aha, to je Vic.
:19:23
Fajn, Vic. Rozseká nás na kusy
a nechá nás v lese.
:19:26
Proto jsem chtìla, abyste
jel se mnou a chránil mì.
:19:31
Jak víte, e já
nejsem nebezpeèný?