1:27:03
e je dobrá,
1:27:07
ale e je pøíli dobrá.
1:27:11
Pokrok, jaký jste udìlal, je tak neobvyklý,
1:27:16
e jsem nutnì musel dospìt
k dvìma závìrùm:
1:27:21
Buïto vám byl dán obrovský talent,
který se najednou rozvinul,
1:27:27
anebo...
1:27:30
vae inspirace pochází z jiného zdroje.
1:27:34
Kdy vezmu v úvahu vae pøedchozí
vzdìlání a rodinné pomìry,
1:27:38
urèitì pochopíte,
proè jsem k tìmto závìrùm dospìl.
1:27:41
Ty práce jsem napsal sám.
1:27:43
Dokate mi to.
1:27:47
Pøítí práci máte odevzdat za dva týdny.
1:27:49
Vyhradím si na vás v kabinetu èas.
1:27:54
Rád bych, abyste to napsal tam.
1:27:58
Jestli mi mezitím chcete nìco øíct...
1:28:04
Nic nenapíu.
1:28:07
Co tím dokáe?
1:28:08
Kdyby to napsal estinulový student,
mluvil by o "rodinných pomìrech"?
1:28:13
-estinulový student?
-Milionáø.
1:28:15
Milion má est nul.
1:28:17
Ne, myslím, e ne.
1:28:19
Ví, èeho se lidi bojí nejvíc?
1:28:23
-Èeho?
-Toho, èemu nerozumí.
1:28:25
Kdy nìèemu nerozumíme,
zaèneme mít pøedsudky.
1:28:31
Crawford nechápe,
1:28:32
jak by mladý èernoch z Bronxu
mohl takhle psát.
1:28:36
Proto pøedpokládá, e to neumí.
1:28:40
Tak jako já pøedpokládám, e je vùl.
1:28:43
Vy jste ho znal, e jo?
1:28:45
Crawforda? Ne.
1:28:49
Ale on si myslel, e zná mì.
1:28:50
O èem byla jeho kniha?
1:28:53
Mnoho spisovatelù zná pravidla psaní,
1:28:56
ale neumí psát.
1:28:58
No a?
1:28:59
Crawford napsal knihu o ètyøech autorech,
kteøí to umìli.