:41:02
ale teï jsi pùjdu lehnout.
:41:08
To si taky myslím.
:41:43
Tati, to jsem já.
:41:48
Tati?
:42:04
Èlovìk by mohl øíct,
e lidé jsou jako kae.
:42:07
Nejdøíve jsme jako ovesné vloèky,
malé, suché, køehké, osamìlé.
:42:12
Ale pak se vaøíme dohromady
s ostatními vloèkami a zmìkneme.
:42:17
Vaøíme se spolu tak, e jedna
vloèka se nemùe oddìlit od ostatních.
:42:20
Jsem slepeni, skoro se rozpustíme.
Dohromady se staneme velkou kaí,
:42:27
která je teplá, dobrá a výivná
a také velmi hezká.
:42:33
A u nejsme malé a suché
a izolované,
:42:37
ale teplé, mìkké
a slepené dohromady.
:42:40
Jsme souèástí nìèeho,
co je vìtí ne my sami
:42:44
a nìkdy ivot vypadá
jako kae, e ano?
:42:52
Promiòte,
e tu stojím a sním.
:42:58
- Nechce trochu?
- Ano.